* Данный текст распознан в автоматическом режиме, поэтому может содержать ошибки
— 735 —
kucharcyny, а, с (Adj. poss.v. kuchafkal kuchnowy, a, e (Adj. poss. v. kuchiia)
der Kochin gehorig, к?харкннъ; z u r K i i c h e g e h o r i g , Kiichen-, kucharcyny noz, das Messer der Kocbin. кухонный; kuchnowy noz, das Kuchen kucharis (-im, -is; Yb. impf. den. v. messer (besser: hapka bz. knyzka, s. d.) kuchaf; os. kucharic, poln. kucharzyC", §kuchyna, iie, f. (Musk. & 6. Grz.-D.) = cech. kuchariti, kas. kuchafec; vgl. kuchna, s. d. (см. это), lat coqucre) kuchynka, i , f. (Dem. v. kuchiia; os. als Koch fungieren, dienen; Koch kuchinka, poln. & kas. kuchenka) sein; стряпать; быть поваромъ. die kleine Kiiche, кухонька, kuchafka, i, f. (abg. v. kuchaf) kuchynski, a, e (abg. Adj. v. kuchna; die Kochin, Kochfrau, кухарка; cf. kuchniski) wdna ja za kuchafku, sie dient als die Kuche betreffend, Kiichen-, ку Kochin. хонный; kuchyriske zeliny (sonst gew.: kucharkowas (-uju, -ujos; Yb. impf. zelene, s. d.), Kiichenkrauter. den. v. kuchafka; perf.-praep. « o 0 §kujzdy, a, e (6. Grz.-D.) = kuzdy, s. d. p> als K o c h i n fungieren, dienen; (см. это). K o c h i n s e i n ; стряпать; быть kukac, a, m. (Sprwd.; asl. кикась; cech. кухаркою. kukac & kukacka) kucharowy, a, e (Adj. poss. v. kuchaf) die Wieseukuckucksblume, prov. dem Koch, dem «Lugenapostel» das К nab en к rant, кукушкины слезки, gehorig, поваровъ, прпнадлежащій ятрышнпкъ (Orchis latifolius L.); «виновнику несчастія». die Kuckuckslichtnelke, prov. die kucharstwo, a, n. (v. kuchaf, os. G а и с h n e 1 k e, дрема луговая, дремлпкъ kuchafstwo, pom. kucharstwo, kas. (Lychnis flos cuculi L.); cf. (cp.) kukuchafstwoe) kawa; tam na tej tuce same kukace das Koch- bz. Kiichenwesen, die stoje, dort auf jener VViese stelien К och kunst, поваренное искусство. lauter Kuckucksblumen. §kuchlebu, indecl. n. sg. (6. Grz.-D.) = ^ukane, iia, n. (A bs. zu ^ukas) das Gucken, Gaffen, смотр?ніе, гляkuklebu, s. d. (см. это), kuchna, he, f. (os. kucheii, nje & д?ніе. 2 kuchinja, nje; poln. kuchnia, cech. kukane, iia, n. (Vbs. zu %ukas) kuchyne, kas. kuchno < vulg. - lat. das Rufen des Kuckucks oder wie cucina bz. coquiiw) ein Kuckuck, куковапіе. die Kiiche, кухня, kukas (-am, -as; Vb. impf.; a. d. Dtsch.; kuchnicka, i , f. (Dem. v. kuchiia; os. os. kukac, cech. koukati, kas. kukac) kuchnicka) & kukrms (-nu, -hos; Vb. mom.; os. die kleine Kiiche, кухонька, kuknyc, cech. kouknouti) & -kukokuchniny, a, e (Adj. poss. v. kuchiia) was (-uju, -ujos; Vb. freq.-impf.; zur Kiiche gehorig, Kiichen-, ку os. -kukowac; nur in Komp.) хонный: kuchnine zura, die Kuchentiir. gucken, гляд?ть, смотр?ть. kuchniski, a, e (abg. Adj. v. kuchiia; os. Komp. (1—4): kuchinski) 1) hobkukas (Vb. perf.) & hobkudie Kiiche betreffend, Kiichen-, kowai (Vb. freq.-impf.) begucken, кухонный; kuchniski red, das Kiichenb e g a f f e n, погл яд?ть (-дывать), пя лит ь gerat; kuchniska zowka, die Кйсіцэпглаза на что; magd. 2) hukukas (Vb. perf.)vt hukuknus
T !